NA KONCI CESTY



AG@JORDAN suita
     Rohatec, 5.2.2006

(1) na konci své cesty
    dřímám pod sekvojí
    slunce pálí
    chrupají schnoucí listy rez
    z vrcholců lesa
    u dálnic touhy
    maluji orlí den

(2) nad tmavým mořem vln
    rozkvetly bílé husí šípy
    to gagotání budí bouři
    v písku mořských poryvů
    pustou mlhou mokřím
    koutky úst
    host v plotu svýho domu
    na březích tvých očí
    raší řasy
    hadích šupin srůst

(3) zapomenuté saze vlaků
    černé sloupy spáleného uhlí
    němě zírají na svůj stín
    po jaru toužím
    a sbírám lesní zob
    skřivanům ze zásob
    v koruně poledního stínu
    ve městě lží

(4) ležím jak zlatý déšť
    ve větvích vzývám modré nebe
    a žebrám o lásku
    muž se zasněženou hlavou
    bloudící anonymní ulicí
    v letním polibku na azuru tebe
    v lesku Velkého kruhu
    na víku plechovice

(5) zaštěkal dub v bouři
    přes křoví zírá bílý blesk
    labutím krkům na řece
    u čisté vody rosniček
    dřevění lesní stezky

(6) zbloudilé mládě lišky
    spí na šťavnaté trávě
    minového pole
    v módní prohlídce
    tvůj deštník brání
    zatmění měsíce
    na modrorudém nebi

(7) pálí vítr
    ptactva olověný dech
    poušť zvedá vymaštěnou hlavu
    ohýbá starou ženu do polí
    za stínem motyk
    k lesknoucím vránám
    na nahých větvích
    slunečních paprsků

(8) polední slunovrat
    se dere kožichem staré kočky
    soumrak opustil modrý motýl
    v moři rákosu se vítr shýbne
    a sekyrou v lesním tichu
    zasněží zem
    pavučinou odštěpků

(9) na pláži písková
    zrnka křemene
    lesknou se na tvé nahé kůži
    odlétám větrem
    daleko na moře
    pro pěnu z hřebenů vln

(10) odpadla z mého stromku
    do tvojí spálny
    vzpomínka jediná
    na duet ptačí
    ze sloupů
    pouličních světel

(11) převrhnul se mi
    do řady topolů stín
    potkávám bílé stopy
    na místech činů
    nad dnem
    zamrzlého jezera

(12) ucpal jsem říčku
    hromadou suchých větví
    v chladivém údolí
    mlžného oparu
    hejno špačků oblohu opelí
    v mračnech náhlých letů

(13) černý jak kopí
    na hřbitovním plotu
    házím ti kulatý sníh
    useklý majestát labutího krku
    jsem sonet
    vyvržen kopyty koní
    v trysku polem

(14) pro chladný stín
     vlítlo si hejno komárů
     na konci mé cesty
     kde sedím pod sekvojí
     a slunce pálí
     chrupají schnoucí listy rez


     AT THE END OF
     @ AG JORDAN suite
     Rohatec, February 5, 2006

(1) at the end of their journey
    slumber under the redwoods
    sun burns
    chrupají drying leaves rust
    the tops of the forest
    Motorways desire
    I paint eagle day

(2) above the dark sea waves
    blooming white goose arrows
    It gives duck ode  storm
    in the sand sea gusts
    desolate fog mokřím
    the corners of the mouth
    guest house in the fence svýho
    on the shores of your eyes
    sprouting algae
    snake scales grow

(3) forgotten soot trains
    black pillars of coal burned
    mutely staring at his shadow
    longing for spring
    and gather forest dis
    larks held
    in the crown midday shadows
    lies in

(4) how I lay golden shower
    invoke the branches blue sky
    and begging for love
    man with a snowy head
    anonymous wandering street
    in the summer azure kiss you
    in the Polish Great Circle
    on the lid plechovice

(5) barked oak in a storm
    through the bushes staring white lightning
    necks of swans on the river
    clean water for tree frogs
    to wood forest trails

(6) stray fox cub
    sleeping on the juicy grass
    minefield
    in a fashion tour
    prevent your umbrella
    lunar eclipse
    modrorudém to heaven

(7) burning wind
    birds leaden breath
    desert rises greased head
    bent old woman in a field
    the shadow hoes
    the gleaming crows
    on bare branches
    sunlight

(8) midday solstice
    struggling to get the old cat fur
    Twilight left the blue butterfly
    reed in the sea, the wind reaches down
    and an ax in the forest silence
    snowy ground
    web of chips

(9) on the beach sand
    grains of quartz
    glisten on your bare skin
    I leave the wind
    out to sea
    for the foam from the top of the waves

(10) fell away from my tree
    into your BEDROOM
    memory only
    the duet bird
    of the columns
    street lights

(11) I topple
    in a series of poplar shade
    I meet a white track
    At the scene
    above the bottom
    frozen lake

(12) I have silted river
    pile of dry branches
    in the cool valley
    mist
    flock of starlings sky Opel
    sudden flight in clouds

(13) as black spear
    the cemetery fence
    I throw the snow round
    They cut the majesty swan neck
    I sonnet
    cast hooves of horses
    the nozzle array

(14) for the cold shadow
     vlítlo a swarm of mosquitoes
     at the end of my journey
     where I'm sitting under the redwoods
     and sun burns
     chrupají drying leaves rust

     ag
©jordan