AG@JORDAN suita
Rohatec, 06/2009
°1
když svítá, projíždíš lesní sálou zpěvu
okenice chalup nehlučně vyspávají
zahrozí zívnutím do tváří rozespalých nocí
podzimní rudé lístí stromů opouští větvoví
po větru ke kořenům dne tak krásného
v jeho počátcích
vlajkonoši rozbřesku nejsou ospalci rána
slyší ptačí zpěvy, ten ojíněný les
rozžíhá paprsky zrzavého slunce
rovná je do slechů živoucímu mechu
do lesků na suchém jehličí
schopni rozzářit truchlící svit lamp
zatím se echo táhne nad prázdnou vesnicí
střídavé ozvěny dlouhé špinavé chodby
ověnčené štěkotem psů ze zahrad a polí
prostor snu rozřízne nožem noc a den
děsí děti k závratím .. nad stříbrnou
svislou propastí houpavé štíhlé olovnice
do tajemného kouzla dráhy včelího letu
kterému se marně klaníš v touze
nalézt kapitolu vlastní existence
veden pouze intuicí, štěstím a deštěm
anebo smyslem nedostupné horské vědmy
utiší chlad roznášen větrem a sněhem
°2
nad nímž se modrá vesmír mezi výkrojky
jedlových větví v kontrastu barev mýtin
kruté bodání paprsků a mučivý jas horizontu
do reliefu údolí a do chvění borovice
v synkopech zvlněných do vody oblohy
do živé vody .. anetiny ..
°3
cena lásky
již nevrátí se
ulomený kousek nebe
týraný světa díl
příběh Capuleta
co včera byl
dnes již není
mlhavá síla
z těla žije
a ty se's nevrátila
těžko mi je
žárlivým vzpomínkám
dát zapomnění
odstínům v hlase
jenž se mění
cena lásky je v bytí
v poločase
ve tvé kráse tě míti ..
°4
příšerné slovo
po dlouhé době ti zase píšu
abych nebyla příliš dlouhá
včera jsem byla opět s Janou
bláznivé velké trapky
nebo píči
jak nás tituloval kluk ze školy
dost možná jsme vypadaly
velice zajímavě
když jsme zkoušeli
asi nejspolehlivější antikoncepci
acylpyrin mezi kolena
a přitom si stále opakovaly
hlasem profesora češtiny
Janičkooó . jsi debil ..
dnešní ráno
opět zahájeno máminým řevem
špinavé zrcadlo !
skvělý nápad měla
dřív jsem na to plivala jen já
prej nyní s tátou soutěžíme
kdo ho dřív zasviní
opravdu sedím před zrcadlem
chrchlám a flušu na něj
a moc mě to baví
geniální nápad
stejně mám podezření
že na to prská sama
no nic . musim se věnovat leštění ..
chtěla jsem vyzkoušet
jestli koitus vypadá tak blbě napsanej
jako zní
hm . vypadá
je to naprosto příšerný slovo
ale když si přimyslíme co to je
tak by se to mohlo překousnout
ne
nemohlo
je to stejně příšerný
ale jak už jsem předeslala
taková jsem já
používání strašně znějících slov
mám v oblibě ..
bylo by normální
křičet na jablíčka
že jsou zelená
před dozráním ?
proč vytýkáme
právo
mít šípkovou
jenom s trny
smysl mon ami
je mít tě i s prohrami
křížit noc nohami
a lomit hlavní prostor bytí
do barev půlnočního kvítí
poddajnost potmě cítít ..
°5
klišé tě mít
lesk krojení horního rtu,
stín očního důlku,
kopí řas,
a hloubku citu, propad, tmu,
tam sídlíš lásko,
již to znáš,
nemoc, šílenství a děs,
stékavý pramen vlasů
pod ušním boltcem
a jsi zpět,
vyslána chtivou touhou
nalíčit svůj sen,
zářící holubici času,
touhu za sluncem
a rudý květ,
já jepice chci vše !
v jediném mžiku vdechnutí
tě mít ..
°6
počkej než skončím,
potřebuji abych zde
utonula
jistá částka, budeme o tom jednat teď
jaká částka ? potřebuji sedm pro sebe
mít deset z dvaceti sedmi je
nebezpečné
zařídím to, ach Ethel tvoje
tělo, spoléhám a jedu dál, ty květy ..
nemuč mne, potřebuji políbit tvou šíji
zapni techno, můžeš všechno, chřípí
koně a páteř se vzpíná, tvoje tělo, jako
pták do dálav se mnou skvělou smělo
počkej než skončím, potřebuji abych
zde utonula !
°7
kloučku !
polib ji za mne na líčko
můj den, mámino srdíčko
v pravý čas proklouzl's mezi nás
drobounký statečný
na počátku své cesty
děťátko nespí
svírá prst ruce pozdní noci
kolébá tiše hlasem matky
než okázalé šarmy stačí
hladové utišit je v pláči
přijmout je do sebe, ohradit pastí
zavinout do bílého plátna v péči
ať v strastích nepocítí nebezpečí
chtít opět duši i tělo i cit ..
do lůna matky pohroužit
ach, šťastný je den v němž po únavě
mateřským mlékem své rty ukrápí
máme málo dětí, málo lásky
a vyvoleným darům lidské pravdy
děkují za ni v díkuvzdání
my všichni jsme skvělé
děti Stvořitele
pro zabalení do přikrývek duší
ať známe
milost krve v růžích ..
°8
neplač láskou
bolest svíce
zpovědnice
vede se mi k světu
když nanosíš do světnice
vůni barev z květů
černou hlavou
kučeravou
přes ulici temnou
toužím vítr z vysočiny
do tvých očí lehnout
avšak ráno
z oceánu
jak El Niňo letím
stihnu zkrátka jako kapka
vsáknout do tvé pleti
neplač .. láskou
kamarádskou ..
°9
disco
v nás krv je nepokoj
zasnený sonny boy
woofer techna
kompiláciou skvelou
stotridsať deci-belov
ladidou vyletela
z prchavých objatí
do rytmov závratí
pižmovou fámou tela
rozosnená sa zvíja
slepota magnézia
vyšľahne záblesk a
tvoje ústa bosé
transmitter speedy 8 ..
°10
závislost
povolena je devadesát
není proč plesat
uháním silnicí stoosumdesát
po městská bránu
tam policií zatčen
pro unavenou dámu
hledám ji právě
ve snu hravě
lady… ženu skleslou
a poníženou pláčem
s fontánkou za zádama
slza z ní po kapičkách skáče
jsem s tebou halóó, nejsi sama
už nás mám…
°11
předtucha
snad o svém zrození
mám jenom tušení
miminko s hebkou pletí
s čápem dnes nedoletí
jen marně hledám smysl
proč všude tolik hmyzu
proč korouhvička smrti
nade mnou se vrtí
a srdcový sval mého bytí
jako návnada se třpytí
má inspirace jako včela
do fantasie uletěla
a obávává se okamžiku
vrátit se k tobě
a nebýt k smíchu ..
°12
s kvendolínou
v smrkovém lese
obejmeme se..
pozval jsem ji do sklípku
kadeřavou xantípku
piju víno do hříchu
pod obojím v Kalichu
okouzlím ji okamžitě
vysmívám se realitě
budu druhý ? první stěží !
cítím stoupat zvony s věží
fantasie slova hněte
dívka si mne s knězem plete
dám jí tělo, ať jej zničí
její láska trpasličí
ať se cvičí, jak je křehká
Kvendolína sufražetka
v smrkovém lese
obejmeme se..
°13
než výjde z pece chléb
miluji zvláštní kouzelnice
co v šatech nosí vůně z lípy
a rozevřou se ještě více
kalichem, který nelze vypít
než vyjde z pece chléb
jak mého štětce tah
zaplaví duši blahem z práce
touží být všemu zmatku vládcem
pak tvůrčí úzkost odloží
a promluví ze něj starý rám
osloví báseň .. můžeš jít
opouštíš rodných barev chrám ..
°14
do tvých očí
azur ptačí
čiré nebe
závrať plátna
být tvým chlebem
z nenávratna
lístek psala's
jediný hlas
bych ti strašně ráda
dala
°15
vítej má můzo u soneta
on smysl ze slůvek
a slůvka ze zmyslů splétá
jediné křivé slovo
raní to směšně křehké
srdce básníkovo
krev vstoupí a vystoupí
tvé jméno sebou nese
o pohled na krásu
podělme se
klobouk můj
se sukní se žení
šatník mám z toho pozdvižení
v totálním dopuštění
°16
môj život je
bez hraníc
jediný
od narodenia
voľný pád
kamzík strmých skál
podmračné myšlienky
vtekajú do bystrín
a vyrážajú skokom
k prieniku
divokej expanzie
bláznivej lásky
so mnou
dá sa len jediné
byť chvíľu
než zavrieš vietor do ohrady
°17
máš jenom krůček
jenom krůček jako já
odvrhnout
plechové harampádí
a zůstat sama sebou
jako já
ale ty's pramínkem řek
proudíš řečí
bez jediného pravidla
hloubením dna
letíš s lodí
pro vyplavení pout
a řeku vážeš
svými rty o mé břehy
°18
snad jednou v poušti do písku
hlavu svou vítr složí
snad jako kaňka v notýsku
ulehne ve tvém loži
snad velký třesk jej utiší
v docela malé louži
křikni mu lásko ze všech sil
nad oceánem krouží
křídla jej nesou k nevíře
jen sílou víry v hrnčíře
a měsíce svit vchází
do tvárné hlíny vázy
uchopí dívku do dlaní
ať krátká noc ji nezraní...
°19
nevinnost umírá
když mi ruce svíráš
v něžném odmítání
chceš i nechceš ani
tělem ani duší příjmout
tělobraní
skon podobá se hrám
žádná časomíra nám
v tom nezabrání
pro blaho své touhy
dovol mi stisknout spoušť
na okamžik pouhý
nabídnout .. prosím pojď !
rozevřít vlhké rty
sáláním tvých dlaní
°20
už se našla, ale pozdě
už procitla mi, ale včas
ani nevím zda je možné
ožít v noci jako mráz
virtuální vločka sice
baletu je tanečnice
do křídel mé okenice
tiskne rty a mlží plíce
otevírám ráno příští
baletčin sen o jevišti
útlé tílko sněžné tu je
°21
chcem vidieť
virtuálne telo
počuť jeho smiech
spáchať ho s tebou
virtuálny hriech
ak sa tak stane
sme na hrane
na previse striech
slunce kopím rozlamuje
udeří zvon denní čas
horoucí sen objímáš ..
W:
hoc sme každý inde
možno sa raz zídeme
a ten čas príde
možno už ma máš
ako rybu v sieti
možno si mi slnkom
čo mi stále svieti
možno spácham
virtuálny hriech
a možno je to
len tvoj smiech
možno mi cestu
ukáže ten čas
možno sa ti budem
oddávať zas a zas
°22
tě mít
lesk krojení horního rtu,
stín očního důlku,
kopí řas,
a hloubku citu, propad, tmu,
tam sídlí chvění,
již to znáš,
nemoc, šílenství a děs,
stékavý pramen vlasů
pod ušním boltcem
a jsi zpět,
vyslána chtivou touhou
nalíčit svůj sen,
holubici času,
touhu za sluncem
a rudý květ,
já jepice chci vše !
v jediném mžiku vdechnutí
tě mít ..
°23
právě přemýšlím
proč nevím
co je placebo
sakra
pomněnky
tkaničky
život ..
na co si hrát
na svoje básničky
co je mám rád ?
řeč už se zasekává
když ke spánku
si líhá tráva
ve svitu měsíčním
boky pohupuje
bójka hraniční
svobodu prolamuje
hudbou lůna
napjata
jako struna
°24
pod starou suchou lípou
pod mladým javorem
sýkorkám štěstí sypou
tvé ruce na dvoře
dnes jsi je odloudila
mým veršům na netu
tvou náruč moje milá
vykreslím v appletu
nikdy se nedovíme
proč k místům zabloudíme
kde nevstoupí již
žádný z nás
do sebe dlaně pohroužíme
ať nespálí je
mráz
ach vrátit se do ráje
ježíšovy stáje
hadí dřevo
evo ..
°25
nedaleko zoufalství
v malém městečku
zkrachovala
společnost Praga
zkrachovala
společnost
stopadesát mužů
hledá práci
stopadesát žen
hledá práci
stopadesát rodin
předělává rozpočet
třista dětí
hledá svou budoucnost
snídaně oběd večeře
hlad a strach
miláčku
tohle si nemůžeme dovolit
dítě ani lázně
letos půjdu
na výdělky do řecka
nad městem tří hranic
padají husté kapky
choulí se do skořápky
a mračna hulí slzy
promiň
že mne to mrzí
promiň
on husté černé vlasy
tvářička ještě dětské krásy
sen o kterém
s klukem vykládá si
maminko
proč já nemůžu mít
ona má hnědé
zasmušilé oči
odhodlání přejít koleje
a do ráje vkročit
pozdě je
panenko maminko
holka dospěla
se světem se loučí
zeptej se matky boží
proč její děti touží
zeptej se otce boha
proč beznaděj se rouhá
prý tak to musí být
nemůžeš víc chtít
proč nemluvně mi pláče
ranní ptáče
nikam nedoskáče
tvoje máma nemá mlíko
aby potratila
skáče
zdravím průmysl
zdravý průmysl
on práci dává
ale i veme
člověk je živý
když žije země
.. další nesmysl
usnula teskná noc
tmou číhá za okny
prstoklad durových melodií
maluji ranní stres
třesoucích kapek směs
písek a déšť
větrným mávnutím
na křídlech okenic
obrázky ulítly
za tebou do ulic
mé touhy z nočních snů
chvějí se jak tvůj smích
v polibcích letních dnů
ve hnízdech labutích
°26
zlatý šíp
celý šik
podpírá ti mihalnici
protože
neví nik
že jsi moje
láska spící
ač slepec
dobře vím
proč miluješ mě velmi
udělám kompromis
posháním prach střelní
prodám levně za pětník
k němu luk
a pevnou mušku
rozměníš-li dvacetník
ušetříš
za černou stužku ..
°27
do sítí skel tělo sílou bolí
nevyhání
nic se nezměnilo těmi léty
za svítání svléká se ti
z rosy
na slunečním poli
život - kdo jsi ?
°28
bílé střevíčky a hops
hubeňoučká
prodchnuta krásou
balerinka doutnáček
uhlík galaxie hvězdné tělo
vyprsklý smích
rozhání prostor a čas
piruett a výdech
ve vakuu znám její srdce
v němž slovo
zahřívá můj prach
°29
opřít se o tebe
obejmout tiše
proud konejšivých slov
duše
zapištěla klukovstvím
nelze ji vrátit pod víčka
odjít
z večerního nebe do mlýna
vlnou pohledů
zasáhnout měsíc
posečkám na ni..
i ona posečká
klingonská ovečka
má zdání
že slov bylo dost
a prostý pohyb ženy
naznačí pohlazení
řečí rtů slova šeptaná
napříč v postelí do rána
o nás podělí..
°30
je sladší slovo než
mám tě rád ?
z úst ..
slova obrací smutek v radost
proto
Michelangelo v Sixtínské kapli
proto
Tádž Mahal
abstraktní slova
zdraví, krása, nenávist
mír, vstřícnost, žárlivost
závist, samota
vděčnost, vztek
a láska
jsou pro vás
pokud si ji zvolíte
stačí pouze do nich sáhnout ..
°31
mäkkou tuhou
obrys kriviek tvojho tela
bázlivým slovom
duše dno
bielou stuhou
osud čiar z leporela
ťaživým zbohom
tmavá noc
veď to si chcela
labuť moja biela
láska už
odletela
veterným vzlykom
smrť vtačím krikom
spolu nám
hladí tvár
°32
narazil jsem do dubu
řachl tvrdě na hubu
hééj ty Jakube
co tu děláš na hubě ?
ále ..
narazil jsem do dubu
řachl tvrdě na hubu ./.
°33
Buď duchom kráľ
a telom princ
buď tichým snom
dcér - záhradníc
-
na vysokom strome bosé
holúbä se kúpe v rose
hrká na mňa otázku
som Michelle tebe na lásku ?
pśśśt a tíško hľadaj v listí
omrvinky do tanistry
-
první ciga, první láska
sedmikráska
sto kořínků v pravé plíci
úsměv
v stánku na ulici
-
opiju tělo na míru
zabalím
do máslového papíru ..
-
stupníc je sedem
ciest len šesť
nevyhnutné vedieť
keď budeš chcieť viesť !
°36
z Jordánu
nesu ti za hrst živé vody
vedou k ní čtyři kluzké schody
změť polibků pro ovlažení rtů
zčísnu tě hajdy do hospody
také tam vedou čtyři schody
z údolí záclon neobvyklých dnů ..
-
zkoumání do spleti slov
v různostech sjednoceni
výkřik nebude dlouhý
když člověk je slovo
nebudeš neoblomná
jako smrt
jsme virtuální
jak poznám že nejsem - nejsi
inteligentní robot
nevím, nevíme, nevíš
máme krev (olejíček ?)
bylo by to krásné i s robotem ?
-
stratený čas
nedoženieš
aj lásky sa vzdáš
aj potešenia
nakoniec máš
radosť z bytia
ak ťa pritom
neprichytia .. hm ?
Ludwig©jordan
